Hynek Baťa

manažer v obuvnické a koželužské výrobě, ředitel podniku
(19. 4. 1898 Kroměříž – 1. 4. 1968 Francie)

Rodný bratr Jana Antonína Bati Hynek Baťa se narodil v hanácké Kroměříži. Ve Zlíně absolvoval obecnou a měšťanskou školu a již ve 14 letech vstoupil v roce 1912 do služeb svého nevlastního bratra Tomáše v rodinném podniku Tomáš a Antonín Baťové. Pod Tomášovým dohledem sbíral první profesní zkušenosti, nejprve jako praktikant spodkové dílny. V létě 1914 byl krátce po vypuknutí první světové války pověřen v šestnácti letech přidělováním výroby a administrativou kalkulace. Ještě před nástupem na frontu (1916–1918) stanul v čele nově zaváděného výrobního segmentu, koželužství, jemuž pak zůstal ve firmě věrný i po návratu z vojenské služby v listopadu 1918. Jako mistr koželužské výroby sbíral zkušenosti v amerických koželužnách v Newarku, ale i ve Fordových závodech (1924). Nabyté poznatky zúročil nejprve ve vedení koželužen ve Zlíně a koncernového závodu v Třebíči-Borovině (1931). Následně byl pověřen transferem zlínských koželužen do Otrokovic a budováním tamějších Pomocných závodů.

V roce 1939 byl ustanoven členem řídicí skupiny koncernu Baťa a společně s dalšími vrcholovými zaměstnanci (Marie T. Baťová, D. Čipera, J. Hlavnička, F. Malota a H. Vavrečka) mu byl na valné hromadě 27. 11. 1939 připsán sedmiprocentní podíl akcí firmy Baťa, a. s., Zlín. Jméno Hynka Bati figurovalo vedle Václava Rojta v oficiálním oznámení založení zručského koncernového závodu Baťa, adresovaném počátkem června 1939 Okresnímu úřadu v Ledči nad Sázavou. „Protokolovaná“ firma Baťa v něm oznamovala zřízení pobočného závodu hlavní továrny v Otrokovicích-Baťově, a to pro výrobu, sklad a prodej všech druhů obuvi „po továrensku se stanovištěm ve Zruči nad Sázavou“. Zodpovědnými náměstky pobočného závodu Baťa, a. s., Zruč nad Sázavou (Baťa, a. s., Výrobny ve Zruči nad Sázavou), byli jmenováni právě Hynek Baťa a Václav Rojt.

Z národního podniku Baťa odešel Hynek Baťa po propuštění 27. 3. 1946. V roce 1948 opustil Zlín a emigroval, aby se stal blízkým spolupracovníkem Tomáše Jana Bati a budovatelem koželužen francouzského koncernového závodu v Hellocourtu a na dalších třech kontinentech. Penzionován byl v roce 1965.

Autor článku

Doc. PhDr. Martin Jemelka, Ph.D.

Doc. PhDr. Martin Jemelka, Ph.D. (1979) je český historik a hudební publicista specializující se na sociální, hospodářské a náboženské dějiny 19. a 20. století, dějiny dělnictva, bydlení a každodennosti, historickou demografii, kulturní dějiny a dějiny koncernu Baťa. Studoval na univerzitě v Ostravě, působil na zahraničních univerzitách v Jeně a Vídni. Je autorem a spoluautorem více než desítky monografií a řady studií, kapitol a statí v domácích i zahraničních publikacích a periodikách. Je nositelem Ceny Josefa Pekaře (2009), Ceny Akademie věd ČR za mimořádné výsledky výzkumu, experimentálního vývoje a inovací (2018), Mezinárodní ceny Egona Erwina Kische za literaturu faktu (2021) a Ceny předsedkyně Akademie věd ČR za propagaci nebo popularizaci výzkumu, experimentálního vývoje a inovací (2023). Systematicky se věnuje popularizaci vědy a spolupracuje s veřejnoprávními médii, například jako odborný poradce dvoudílného televizního filmu Dukla 61 (2018) nebo televizní dokumentární série Industrie (2021).