Herbert Eugen Eckholdt

Oberlandráty představovaly střední článek okupační správy protektorátu Čechy a Morava. V Čechách jich bylo ustaveno třiadvacet, mezi nimi i oberlandrát v Kolíně nad Labem. Dne 1. 10. 1940 byly ke kolínskému oberlandrátu připojeny i okresy Ledeč nad Sázavou a Světlá nad Sázavou, Dolní Kralovice, Německý (Havlíčkův) Brod a Humpolec. V kompetenci kolínské okupační správy a jejích představených se tak ocitla i Zruč nad Sázavou a koncernový závod Baťa, budovaný v místní části Baťov. Do čela kolínského oberlandrátu byl ještě před okupací Čech a Moravy jmenován říšský úředník z Drážďan Dr. Herbert Eugen Eckholdt (* 1906), jemuž podléhaly veškeré nižší úřady, služební místa a orgány kolínského oberlandrátu s výjimkou soudnictví a branné moci. Eckholdt byl ambiciózním říšským úředníkem, který měl za cíl posílit populační, ekonomický a kulturní vliv němectví ve svém obvodu. Demonstroval to například pompézními oslavami tzv. Německého dne v Kolíně nad Labem (6. – 8. 6. 1941), kdy předal vedoucímu NSDAP a říšskému místodržiteli v Sudetech Konrádu Henleinovi kolínský Dům NSDAP. Cílevědomý říšskoněmecký úředník hodlal v Kolíně koncentrovat i regionální průmyslový potenciál, a proto na podzim 1940 upřel svou pozornost ke Zruči nad Sázavou, kde vyrůstal koncernový závod Baťa. Spor s koncernovým vedením ve Zlíně o přenesení zručského závodu do kolínské místní části Zálabí vyvrcholil 19. 2. 1941, kdy byla oberlandrátem zakázána veškerá stavební činnost ve Zruči. O měsíc později (13. 3. 1941) se ve Zruči nad Sázavou uskutečnilo jednání zástupců samosprávy (zručský starosta a ledečský okresní hejtman), koncernu Baťa, a. s., Zlín (ředitelé Alfred Miesbach a Hugo Vavrečka a architekti Vladimír Karfík a Jiří Voženílek) a německé okupační správy v čele s Dr. Eckholdtem. Spor o bytí a nebytí zručského koncernového závodu Baťa byl nakonec vyřešen ve prospěch koncernu Baťa, který ovšem musel na poli architektury souhlasit s ústupky ve prospěch tradicionalistické německé architektury (Heimatstil). O rok později učinily konec ambiciózním plánům kolínského oberlandráta Eckholdta další změny správního uspořádání protektorátu Čechy a Morava. Správní reformou Reinharda Heydricha byl kolínský oberlandrát v květnu 1942 zrušen a nejprve územně připojen k oberlandrátu se sídlem v Praze (1942–1944), následně s politickými okresy Čáslav, Český Brod, Kolín a Kutná Hora přičleněn k oberlandrátu v Hradci Králové (1944–1945). Dr. Herbert Eugen Eckholdt odešel z Kolína do Plzně a na zručský závod Baťa již neměl žádný vliv.

Autor článku

Doc. PhDr. Martin Jemelka, Ph.D.

Doc. PhDr. Martin Jemelka, Ph.D. (1979) je český historik a hudební publicista specializující se na sociální, hospodářské a náboženské dějiny 19. a 20. století, dějiny dělnictva, bydlení a každodennosti, historickou demografii, kulturní dějiny a dějiny koncernu Baťa. Studoval na univerzitě v Ostravě, působil na zahraničních univerzitách v Jeně a Vídni. Je autorem a spoluautorem více než desítky monografií a řady studií, kapitol a statí v domácích i zahraničních publikacích a periodikách. Je nositelem Ceny Josefa Pekaře (2009), Ceny Akademie věd ČR za mimořádné výsledky výzkumu, experimentálního vývoje a inovací (2018), Mezinárodní ceny Egona Erwina Kische za literaturu faktu (2021) a Ceny předsedkyně Akademie věd ČR za propagaci nebo popularizaci výzkumu, experimentálního vývoje a inovací (2023). Systematicky se věnuje popularizaci vědy a spolupracuje s veřejnoprávními médii, například jako odborný poradce dvoudílného televizního filmu Dukla 61 (2018) nebo televizní dokumentární série Industrie (2021).