Dvojdomek Florián

Dvojdomek Florián nese jméno svého autora, architekta Aloise Floriána. Jeden z nových typů rodinných domů byl nejprve postaven v experimentální kolonii ve zlínské Lesní čtvrti, která vznikla na počátku roku 1940 a sloužila k prověření nových možností firemních domů. Uplatňovány byly následně při výstavbě nových továrních měst, například v Sezimově Ústí a Zruči nad Sázavou, kde jich bylo postaveno deset.

marker

Revoluční čp. 666/667

Zobrazit na mapě
Pohled z hotelu 1953 - v popředí 2x typ Florián mezi domky Zruč 1939 = Pohled z podnikového hotelu na baťovskou zástavbu: v popředí mezi domky typu Zruč 1939 dva objekty typu Florián (Fotoklub Zruč nad Sázavou).

Osm dvojdomků typu Florián bylo postaveno v ulicích Okružní a Revoluční (tzv. II. etapa) a dva floriány můžeme nalézt v ulici Školní vedle dřívější baťovské prodejny potravin. Dvojdomky ve Školní ulici byly postaveny se zpožděním na podzim 1940 v místech původně plánovaného hřiště na „internátem mužů“. K realizaci hřiště nedošlo, a tak byla proluka mezi domky Zruč 1939 vyplněna dvěma dvojdomky typu Florián. Výstavba II. etapy v západní části nového sídliště, nazývané také „dolní kolonie”, započala v dubnu 1940. Výstavba postupovala směrem od továrny, a to nejprve v Okružní ulici směrem do ulice Revoluční. Koncem roku 1940 již byla většina domů hotova.

Vpravo typ Florián s kovovým zábradlím = Na fotografii vpravo obytné domy typu Florián s kovovým zábradlím (Fotoklub Zruč nad Sázavou).

Dvojdomek Florián se svým tvarem a velikostí téměř shoduje s obytným domem typu Zruč 1939. Hlavním rozdílem je větší balkon s nízkou zídkou, která je zde použita místo zábradlí, a vchodové dveře ústící přímo do hlavní části domu. Tento na první pohled nepatrný detail však umožňuje efektivnější využití obslužné části domu. Předsíň je oproti typu Zruč 1939 kratší, otočená o 90° a slouží zároveň i jako podesta nad schody do suterénu. Spíž a část koupelny jsou situovány v přístavku a vstup do obývacího pokoje je umístěn přímo proti vchodovým dveřím. Díky tomuto úspornějšímu řešení mohla být kuchyně zvětšena na šíři obývacího pokoje, čímž se dosáhlo zhruba o 40 % větší plochy, než je u kuchyně v domku typu Zruč 1939. Obytné místnosti jsou pak u obou variant identické. Přízemí dominuje obývací pokoj s plochou 15 m², ze kterého vede schodiště do patra. Schodiště ústí na malou podestu, z níž je možné vstoupit na balkon, do dětského pokoje (11,5 m²) a ložnice. Ta je půdorysně shodná s obývacím pokojem a její součástí je vestavěná skříň.

Dvojdomky Florián byly částečně podsklepeny litým betonem. Na vrchní stavbu bylo použito cihelné zdivo a dřevěné stropní konstrukce. Podlahy v obytných místnostech byly dřevěné palubkové, v ostatních místnostech byl použit cementový potěr a všechny místnosti byly omítnuty. K vybavení bytu náležela toaleta, umyvadlo, vana a kuchyňský dřez. K ohřevu vody v koupelně sloužila lázeňská kamna a v suterénu byl umístěn kotel na vyváření prádla. Samozřejmostí bylo napojení na elektrickou, vodovodní a kanalizační síť. Domky byly v roce 1940 dokončovány s plochými střechami, ale zřejmě hned v následujícím roce byly dostavěny střechy valbové. Fasády byly omítnuty hladkou břízolitovou omítkou bez dekorativních prvků. Zajímavostí jsou dva domy na východní straně Revoluční ulice, které měly na balkonech kovové trubkové zábradlí namísto zděné zídky, jak je tomu u ostatních domků typu Florián.

Budování dolní kolonie = Budování tzv. Dolní kolonie na fotografii z 18. 6. 1940 (Fotoklub Zruč nad Sázavou).

V dalších letech došlo k postupným úpravám. Nejprve se jednalo o prosklené verandy, které chránily vstupy do domů. V porevoluční době a zejména v posledních letech však došlo k výrazným zásahům a přestavbám baťovských domků, které jen výjimečně korespondují s dřívějším vzhledem. Dolní kolonie tak ztrácí svou původní podobu.

Autorka článku

Author profile picture

Mgr. Jana Tomalová

Mgr. Jana Tomalová (1988) studovala v Semináři dějin umění na Masarykově univerzitě v Brně. Ve svých absolventských pracích se věnovala specifické architektuře a urbanismu koncernu Baťa, zejména pak Zruči nad Sázavou, z níž pochází. Ve Zruči se zapojuje do aktivit spojených s koncernem Baťa. Kapitolou o výstavbě továrního města přispěla do souhrnné publikace Zruč nad Sázavou (2018).

Poloha

< zpět na objekty