Poválečná situace v národním podniku Sázavan nebyla z hlediska pracovních sil snadná. Závod se potýkal s odlivem pracovních sil do pohraničí a vysokou fluktuací zaměstnanců. Způsobena byla tím, že v podniku pracovaly převážně ženy, a zejména pak mladé dívky krátce po vyučení, které často po pár letech odcházely za svými partnery mimo Zruč. Mladých žen však bylo mnohem více než míst v podnikových ubytovnách. Ve Zruči fungovala pouze jedna svobodárna postavená během válečných let. Ta však svou kapacitou nedokázala uspokojit potřeby podniku, a tak byly mladé ženy ubytovávány v nevyhovujících podmínkách v tovární budově a mladí muži zase ve společenském domě.
Řešení této situace mělo pomoci vybudování dvou domovů průmyslové mládeže, každého pro 300 osob. Místo pro jejich výstavbu bylo zvoleno na základě nového regulačního plánu Emanuela Hrušky. Ten původně počítal se čtyřmi mužskými internáty a šesti ženskými pro celkem 3 400 učňů, učnic a svobodné mládeže. Celé město se pak mělo rozrůst na 12 000 obyvatel. Těchto cílů však nikdy nebylo dosaženo a internáty byly realizovány pouze dva, první za společenským domem nad svobodárnou a druhý mezi rodinnými domky kolem ulic Revoluční a Okružní. Jejich poloha byla zrcadlově shodná podél městské osy vedoucí od vchodu do továrního areálu přes dnešní náměstí Míru pokračující zeleným prospektem směrem k Chabeřické ulici.
Projekt internátů byl schválen v lednu 1948 a záhy se začalo s jejich výstavbou. Internát za hotelem byl dokončen jako první, v roce 1949 byla zahájena výstavba druhého internátu. Jednalo se o tříetážové budovy s cihlovou konstrukcí s jednoduchým obdélným půdorysem, ze kterého vystupoval pouze střední rizalit na průčelní straně. Hlavní vchod byl krytý stříškou a byl zdůrazněn širokým schodištěm s oblými rohy. Středu zadní fasády dominovalo schodišťové okno probíhající přes všechna patra. Celá budova byla hladce omítnuta, střecha byla plochá, zdůrazněná korunní římsou.
Vnitřní dispozice byla rozdělena chodbou probíhající přes celou délku budovy, ze které vedly vchody do jednotlivých místností. Na středové ose bylo situováno schodiště, umývárny a společenské místnosti, dále na chodbách se nacházely pokoje. Vedle vstupní haly v přízemí byl místo dvou pokojů umístěn správcovský byt sestávající z kuchyně, pokoje, předsíně, spíže a koupelny s toaletou. Po obou stranách schodiště se pak nacházely umývárny a toalety. Pokoje byly vybaveny pouze nábytkem, veškeré sociální zařízení bylo společné. Podlaha v pokojích byla vylita xylolitem, na chodbách bylo položeno terazzo a v umývárnách šamotová dlažba. V pokojích o velikosti zhruba 5,00 x 6,50 m bydlelo obvykle 6–8 děvčat. Není bez zajímavosti, že ve druhém internátě natáčel Miloš Forman některé scény z filmu Lásky jedné plavovlásky.
Oba domovy jsou si stavebně architektonicky podobné, mají však několik odlišností. V prvním internátu byla umístěna podniková prodejna obuvi, nacházející se v přízemí na straně u společenského domu. S prodejní plochou, správkárnou a zázemím pro zaměstnance zabírala prostor čtyř pokojů. V místě krajního okna byl vytvořen vchod s výlohou a celá prodejna byla stavebně oddělena od internátu. Tato prodejna existovala až do zániku Sázavanu v devadesátých letech. Druhý internát zpočátku sloužil pouze k ubytování, v suterénu byly na rozdíl od prvního umístěny garáže, které byly kvůli svažitému terénu přímo napojeny na Okružní ulici. Nad garážemi byla zbudována stříška v podobě široké římsy obíhající krajní třetinu budovy. Na počátku sedmdesátých let byla část přízemí adaptována pro potřeby zdravotního střediska a z toho důvodu byl vytvořen nový vchod z boční strany směrem k náměstí Míru.
Starší internát je stále v původním stavu s úpravami v interiéru, během kterých zde bylo vytvořeno několik bytů. Dále byla vyměněna okna a provedena úprava části fasády. V přízemí mladšího internátu stále fungují ordinace několika lékařů, horní dvě patra byla upravena pro dětský domov, který je zde provozován od roku 2002. Celý objekt prošel v roce 2019 rekonstrukcí, během níž byla vyměněna okna a vytvořena nová nevzhledná fasáda.
