Baťovská Zruč
Baťovské industriální stopy ve Zruči nad Sázavou:
Webový portál věnovaný odbornému zpracování a popularizaci baťovské minulosti a současnosti ve Zruči nad Sázavou.
Baťovské industriální stopy ve Zruči nad Sázavou:
Webový portál věnovaný odbornému zpracování a popularizaci baťovské minulosti a současnosti ve Zruči nad Sázavou.
Počet obyvatel „nové Zruče“ po příchodu koncernu Baťa, a. s., Zlín, rychle rostl. Proto bylo nutné zajistit příchozím za prací a obyvatelům zručského Baťova základní občanskou vybavenost. Jelikož na přelomu let 1939 a 1940 stály v továrním městě Zruč nad Sázavou – Baťov jen první tovární budova a nejstarší obytné domy, byla prodejna potravin umístěna do jednoho z nově postavených dvojdomků typu Zruč 1939. Dvojdomek byl situován ve spodní části sídliště v blízkosti budoucího městského centra, konkrétně v dnešní Školní ulici čp. 527.
Detail objektu01/07
Nejčastějším typem podnikového obytného domu ve Zruči nad Sázavou – Baťově byly dvojdomky. Obývali je zaměstnanci, kteří stáli přibližně uprostřed zdejší firemní profesní hierarchie. Ve Zruči bylo postaveno celkem 108 dvojdomků, z nichž 75 objektů bylo typu Zruč 1939.
Detail objektu02/07
Nejkomfortnějšími sériově stavěnými obytnými domy koncernu Baťa, a. s., Zlín, byly jednodomky. V baťovském továrním městě ve Zruči nad Sázavou jich stojí jedenáct. Postaveny byly v letech 1939–1940 v rámci I. etapy výstavby rodinných domů, a to mezi dnešními ulicemi Okružní a 5. května.
Detail objektu03/07
Předobrazem zručské vily vedoucího závodu na parcele trojúhelníkového tvaru v blízkosti továrního areálu byla nejspíše vila Stanislava Landy ve Zlíně, která vznikla jako individuální rodinný dům určený ubytování vysoce postaveného baťovského zaměstnance. Ve Zlíně se jednalo o zakladatele a vedoucího chemického výzkumného ústavu koncernu Baťa, a. s., Zlín. Vzhled exteriéru zlínského a zručského objektu je téměř totožný, pomineme-li pozdější přístavbu a režné cihlové zdivo, které je pro zlínské stavby typické. Také vnitřní dispozice naznačuje, že zručská ředitelská vila byla postavena podle identického návrhu jako zlínská vila Landova. Zatímco zlínská vila byla po změně návrhu zastřešena valbovou střechou již v době výstavby, zručský dům vedoucího závodu se jí dočkal až v padesátých letech 20. století. Obě vily byly postaveny v roce 1939. Zručská vila byla předána do užívání 25. 5. 1940.
Detail objektu04/07
Kromě rodinného bydlení, které ve Zruči nad Sázavou – Baťově zaujímá největší zastavěnou plochu továrního města, vybudoval koncern Baťa, a. s., Zlín, také svobodárnu pro mladé zaměstnance. Hromadné ubytování bylo podle původního regulačního plánu R. H. Podzemného z roku 1939 situováno mezi továrnu a obytnou zónu, a to v sousedství společenského centra.
Detail objektu05/07
Vzdělávání, na prvním místě vzdělávání zaměstnanců, bylo strategickou součástí systému Baťa. Také ve Zruči nad Sázavou – Baťově začala ihned po spuštění výroby v květnu 1939 působit Baťova škola práce. Nejprve se učilo ve velkostatku, později v tovární budově. Po dokončení „nejmodernější školní budovy v kraji” do ní byla přesunuta jak obecná škola (březen 1941), tak ševcovská škola, a posléze i Baťova škola práce mladých žen (září 1942).
Detail objektu06/07
Podle zásad definovaných firemním manuálem Ideální průmyslové město (1938) byl výrobní areál koncernu Baťa, a. s., Zlín, ve Zruči nad Sázavou – Baťově situován mezi řeku Sázavu a železniční trať. Tovární prostor kopíruje jejich průběh a stáčí se podél řeky a trati ve tvaru písmene U. Blízkost vydatného vodního zdroje a železniční trati byla pro výrobu a distribuci obuvi stěžejní. Podle původního regulačního plánu mělo být ve Zruči postaveno devět továrních budov. Probíhající válečný konflikt druhé světové války však nakonec umožnil realizovat pouze dvě výrobní budovy.
Detail objektu07/07
Jan (Karel) Antonín Baťa se narodil v Uherském Hradišti manželům Ludmile a Antonínovi Baťovým. Janův otec i sourozenci z otcova prvního manželství Anna, Antonín a Tomáš provozovali ševcovskou živnost.
Detail osobnosti07/07
Již ve 20 letech nastoupil Miroslav Drofa, absolvent Vyšší stavební průmyslové školy v Plzni (1923–1927), jako stavař a rozpočtář (asistent a kreslič) stavebního oddělení firmy T. & A. Baťa ve Zlíně (1928).
Detail osobnosti07/07
Josef Kolb pocházel ze Zlína, kde jako mnoho jeho krajanů a vrstevníků nalezl zaměstnání u firmy Baťa. V roce 1941 byl firmou Baťa vyslán s dalšími zlínskými zaměstnanci do nového koncernového závodu ve Zruči nad Sázavou – Baťově, kde se také aktivně zapojil do kulturního a společenského života, zvláště jako člen ochotnické souboru.
Detail osobnosti07/07
Josef Pavliš se narodil v Nové Vsi u Chotěboře v rodině zemědělských dělníků. Po otcově smrtelném úrazu a matčině následném brzkém úmrtí záhy osiřel. Obecnou školu absolvoval v rodné Nové Vsi, nižší ročníky občanské (měšťanské) školy vychodil v Chotěboři. Poslední ročníky Pavlišovy základní školní docházky poznamenaly události Mnichova 1938, vznik protektorátu Čechy a Morava a vypuknutí druhé světové války.
Detail osobnosti07/07
Rodák z Domažlic a vyučený obchodní příručí Václav Rojt doputoval po zaměstnáních v Mostě, Domažlicích a Uherském Hradišti do Zlína. Počínaje 1. 6. 1910 stoupal ve firemní hierarchii, až byl za první světové války pověřen klíčovým úkolem – vedením obuvnické výroby.
Detail osobnosti07/07
Objevujte baťovskou minulost Zruče nad Sázavou. Poznávejte objekty, osobnosti a industriální fenomény moderních zručských dějin.